Studenti se konečně radují z prázdnin. Mají v ruce čerstvé vysvědčení ze školy, někdo se raduje, někdo je trochu zklamaný, „tuhle trojku jsem si nezasloužil“ – sebekritika je vzácná ctnost! V jakémkoli věku. V každém případě se o prázdninách radují.

Co budou dělat? Něco zajímavého, nebo nuda? Více času na poznávání sebe a druhých, přírody, prostředí – nebo více času stráveného před monitorem?

I dospělí jsou rádi, že budou mít konečně trochu volného času, a doufají, že tyto prázdniny nebudou tak únavné a rušivé jako ty loňské. V tomto shonu o prázdninách, při kterém musíme myslet i na to, jak se postarat o pejska, budou snad nejvíce opomíjeni senioři ponechaní sami v domovech nebo v hospicích.

Potřebujeme dát volnému času náplň, smysl, cíl. Čas je dar, který má nevyčíslitelnou hodnotu. A jsme zodpovědní za to, jak jej používáme.

Přeji vám, aby ve středu vašeho zájmu byla rodina, a abyste chtěli věnovat čas upevňování bratrských vztahů; věřím, že středem vašeho zájmu bude duchovní osobní růst a že budete věnovat více času eucharistii, a nejen v neděli.

Takže prázdniny nebudou prázdné.

P. Angelo Lemme, OSA. Farář