Už další rok se připravujeme na Vánoce. Je krásné si uvědomit, že Bůh nám připomíná, jak je důležité být připravení a těšit se na setkání s Ním, že On na nás vždy myslí a chce, abychom byli šťastní.

            Adventní doba je pro nás i příležitostí se zastavit (a to navzdory tomu, co  společnost nabízí) a uvědomit si, že jen když jsme ochotní přijímat Boha do svého každodenního života, můžeme být opravdově šťastní; protože nyní v adventu můžeme  více přemýšlet nad tím, co znamená, že Bůh přichází, že to, co prožíváme každý den, je pro Něho důležité a nikdy nás nenechavá napospas. A On přichází v tichosti, v klidu.  Přichází, když jsme ochotní naslouchat a sloužit jako Maria, která se vydala na cestu služby její příbuzné Alžbětě. Když máme oči našeho srdce otevřené pro konání jeho vůle, a myslíme více na Boha a na ostatní, než na sebe.

            Advent tohoto roku může být pro nás výzvou k překonávaní mnoha překážek, které častokrát nemáme sami sílu překonávat. Bůh vždy přichází na pomoc naší slabosti. On je světlo, které osvětluje každého člověka.

            A toto překonávání překážek můžeme začít tím, že během každého dne do Vánoc  najdeme čas pro sebe, abychom Boha prosili, abychom chodili na roráty, abychom hezky zdravili a děkovali, abychom každý den někoho pochválili, abychom darovali úsměv, abychom prokázali nějakou službu lásky, abychom četli Bibli, abychom… Když to budeme dělat, i když si to nebudeme uvědomovat, budeme (anebo Bůh skrze nás) překonávat naše slabosti a bude to nejkrásnější příprava na příchod Ježíše. To je výzvou pro každého z nás.

P. Juan, OSA