O Vánocích se radujeme z toho, že se Bůh stal člověkem. Události okolo Ježíšova narození v Betlémě ukazují, jak nelidské mohou být vzájemné vztahy. Dnes je to podobné, protože člověk se nezměnil. Evangelium půlnoční mše svaté nám připomíná, že Marie a Josef nenašli nocleh, lidský příbytek, kde by se Ježíš mohl narodit. Je to zvláštní, protože Josef pocházel z Betléma a bydleli tam jeho příbuzní. A v té době i vzdálení příbuzní byli považováni za členy domácnosti. Proč Josefa nepřivítali a nepohostili?

V té době bylo velkým skandálem, že Maria, která nebyla ještě provdaná za Josefa, byla již ve velmi pokročilém těhotenství. Jak jinak dát najevo své pohoršení vůči těm, kteří zneuctili rodinu, její dobré jméno, než tím, že jim zavřeme dveře svého domova.

Můžeme se zeptat, odmítli lidé v Betlémě Boha? Obyvatelé Betléma byli přece věřící, dodržující tradice svých otců. Hostinský, když řekl: „nemám místo“ a zavřel dveře dvojici chudých lidí, od nichž neočekával běžný zisk, a navíc těhotné ženě, s níž mohou být potíže, neudělal nic neobvyklého a špatného. A příbuzní nechtěli vzít pod svou střechu toto pohoršení a tím souhlasit s jejich hříchem.

Dokážeme si představit překvapení těchto lidí, když na posledním soudu uslyší od Pána: „Byl jsem cizinec a nepřijali jste mě!“ Jak to Pane, to přece není možné! Takového zákazníka, jako jsi ty, bych určitě nepřehlédl! Zde muselo vzniknout nějaké nedorozumění!  To není možné! Jak bych mohl takového příbuzného přehlédnout? Je to určitě omyl!

A uslyší: Pamatuješ si ten prosincový večer a dva chudé lidi, kteří prosili o pohoštění a nocleh ve tvém domě? Měl jsi obavy z potíží; pohoršil ses nad svými příbuznými. Chtěl jsem se narodit ve tvém domě, ale tys mě nepřijal.

Ve vánočním evangeliu Jan říká: „Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali“. Pokud chceme prožít radost z Božího narození, nevyhneme se otázce: Dokážu být bližním, umím nabídnout pomocnou ruku? Nechodím bez povšimnutí okolo druhého, nezavírám oči před jeho problémy a utrpením? Nejsem slepý? Umím se zastavit, nebo spěchám jen za svými záležitostmi?

Když chci radostně a v pokoji oslavit Vánoce, nemohu se vyhnout upřímnému pohledu na své jednání s druhými, zvláště s těmi, kteří se v životě ztratili a potřebují pomoc. Opravdovou radost přináší štědré dávání. To ukazuje název Štědrý večer, dárky pod stromečkem a srdečná přání. Bůh nás svým příchodem štědře obdaroval a kdo se s jeho štědrostí potkává, jedná stejně.

P. Jan Biernat, OSA. Farář