Domů

Augustiniánské farnosti

Jedné mysli a jednoho srdce v Bohu

Farnost je viditelným znamením univerzální Církve, „je samotnou Církví, jež žije v domovech svých synů a dcer“. Jako taková je tedy odrazem Církve, Božího lidu, což je tajemství uskutečňované ve společenství a orientované na plnění jejího poslání.

  1. Tajemství

    Církev je svátostné pokračování spasitelského Otcova tajemství, zjeveného Synem v plnosti časů, její hybnou silou je pak Duch svatý.

  2. Společenství

    Jde o společenství věřících s Ježíšem Kristem a skrze něj, s ním a v něm o společenství s Otcem v Duchu Svatém, dále pak o vzájemné společenství věřících.

  3. Poslání

    Kristus přikázal své Církvi, aby jejím posláním byla evangelizace. Ona sama je pak zárodkem Božího království na zemi.

Augustiniáni a farnosti

My augustiniáni jsme otevřeni potřebám Církve, a proto jsme za svou přijali „rádi farní správu, aby za našeho přispění věřící pod vedením Ducha svatého dosáhli náboženské zralosti a byli oporou autentického společenství křesťanů“. Proto bratří, kteří byli povolání ke kněžství musí být připraveni v současném světě sloužit Evangeliu a lidu jako pastýři a udržovat rovnováhu mezi různými kněžskými činnostmi , a to ve službě Církvi místní a univerzální.

S vědomím toho, že žijeme naše charisma pro dobro celé církve, je pro nás zavazující začínat apoštolátem farnosti, což je podstatou augustiniánů. Je to rys a bohatství, kterým můžeme přispět církevnímu společenství. Proto jsme otevřeni spolupráci s místní Církví a zapojujeme se do diecézní pastorace, aniž bychom pozbyli své identity augustiniánů, jež má své charakteristické rysy.

Vlastní spiritualita

Prameny

Naše spiritualita stejně jako spiritualita křesťanů je zakotvena v Písmu svatém, ve slovu Božím, které je potravou a světlem veškerého apoštolátu a evangelizačním impulzem v pastorační činnosti. Z ní vycházejí dva prameny augustiniánské spirituality, jimiž jsou svatý Augustin se svými spisy a příkladem a tradice řádu, tj. dědictví naší historie jako „apoštolského bratrství“. Naléhavé pastorační úkoly nám však nesmějí dát zapomenout, že nejlepší službou řeholního společenství Církvi je jeho věrnost vlastnímu charismatu. To se odráží také v chápání a ve způsobu vedení farností. Měly by se upřednostňovat přístupy, které umožňují soužití ve společenství, a jimiž dochází k vyjádření vlastního charismatu.

Rysy

Podstatou augustiniánské spirituality je duchovní život projevující se:

  • Farní kněží a vikáři

    Člověk je povolán k tomu, aby se v plnosti těšil z přítomnosti Boha, který není vzdálený nikomu z nás, ale je přítomen v našem nitru. Odtud pramení zvláštní důraz kladený na modlitbu a duchovní život, který se musí odrážet ve vlastním životě a apoštolské činnosti.

  • Životem ve společenství

    Jsme Písmem povoláni, abychom dosáhli jednoty srdcí a duší v Bohu, od přátelství a přijetí, přes společenství a spoluzodpovědnost a vytvářeli tak prostor pro dialog solidaritu s potřebnými, s vědomím toho, že bratrské společenství samo o sobě zahrnuje apoštolát, to znamená, že přímo přispívá k evangelizaci.

  • Církevní orientace

    Služba univerzální církvi.

  • Láska k pravdě

    Trvalá oddanost studiu a soustavná formace.

Struktura

Organizace

  • Farní kněží a vikáři

    Jmenování farních kněží a vikářů se musí řídit výhradně kritérii pastorace, se zaměřením na hledání osob schopných plnit výše zmíněné služby v závislosti na všeobecné, sociální a náboženské situaci v dané farnosti.

     

  • Farní rady

    V každé farnosti se vytvoří pastorační a ekonomická rada, jako výraz spoluzodpovědnosti.

     

  • Účast v diecézních orgánech

    Bude se usilovat o spolupráci v diecézních strukturách (děkanství, vikariát) stejně jako o převzetí odpovědnosti za pastorační plány diecéze.

     

  • Otevřenost

    Ekumenismu, dialogu mezi různými náboženskými vyznáními, otevřenost společnosti a její realitě, občanům, novým misiím. Otevřenost chápaná jako blízkost a hluboké přátelství.

     

  • Formace

    Týká se potřeby soustředit se zvláště na formaci osob , které se budou věnovat práci ve farnosti s cílem dosažení co největšího úspěchu při realizaci evangelizačního úkolu. Zároveň je nutné formovat osoby zaměřené na pastoraci v naších farnostech stejně jako neustálé formování farních kněží a vikářů.

     

Priority

  • Evangelizace

    Dnes je v našem zájmu zintenzívnit ty činnosti , které stojí na samém začátku evangelizace, v prvopočátku evangelizačního procesu, který postupně oslovuje osoby , jejichž prostřednictvím a jimi vyvíjenými různými činnostmi pak proniká do všech oblastí kultury a sociální reality.

     

  • Pastorační oblasti

    V našich farnostech je třeba věnovat prvořadou pozornost chudým, mladým a nemocným, pastoraci v oblasti kultury, pastoraci dospělých a pastoraci rodin.

     

  • Důraz

    V rozvíjející se práci v těchto prioritních oblastech se bude klást zvláštní důraz na pastoraci oblasti povolání a formace, misionářskou pastoraci ad gentes a na sociální spravedlnost, stejně jako na liturgickou činnost.