Liturgické služby laiků

Liturgické služby laiků

Liturgická konstituce Sacrosanctum Concilium II. vatikánského koncilu hovoří o liturgické službě laiků v čl. 29, v odst. 1/III B věnovaném směrnicím, jež vyplývají z hierarchické a společenské povahy liturgie. Úvodní čl. 26 tohoto odstavce zdůrazňuje, že liturgická jednání nemají soukromý charakter, nýbrž jsou to slavení církve, jež je chápána jako svatý lid, sjednocený a uspořádaný biskupy. Liturgická jednání jsou proto záležitostí celé církve, zviditelňují ji a ovlivňují. Řečeno jinými slovy, prohlašuje se zde, že církev je subjektem liturgického jednání. Podle Emila J. Lengelinga představuje toto prohlášení „konec středověku v liturgii“ a „kopernikovský obrat“ v jejím chápání. Články SC, které následují, jsou vlastně jen logickým rozvedením toho, co bylo zásadně vyjádřeno v čl. 26. v čl. 27 se zdůrazňuje přednost liturgického slavení ve společenství a v čl. 28 se klade důraz na to, že při slavení liturgie (za rozdělení rolí) má každý „v rámci své funkce konat jen to, ale i všechno to, co mu přísluší z povahy věci a podle liturgických předpisů“. v čl. 29 se pak mluví o službě laiků při liturgii: „Také přisluhující (ministranti), lektoři, komentátoři a členové chrámového sboru vykonávají skutečnou liturgickou službu“. R. Kaczynski k tomu podotýká: „Rozdíl mezi kleriky a laiky ohledně kvality jejich liturgické služby byl odstraněn. To ale neznamená žádné připodobnění laiků klerikům, nýbrž naopak odklerikalizování laických liturgických služeb, jež – včetně ministrantské služby! – už nesmějí být chápány jako rozvinutí služby svěcených nositelů úřadu“. Tím spíše padá rozlišování mezi muži a ženami v oblasti laických liturgických služeb, jak to činila ještě Instrukce o církevní hudbě a posvátné liturgii (čl. 93 a, c), vydaná Kongregací obřadů dne 3.9.1958. Čl. 30 SC pak ve starosti o aktivní účast při liturgii mluví o důležitosti „získat lid pro recitování aklamací a odpovědí a pro zpěv žalmů, antifon a písní“.

Takto pojatá liturgie znamená rozhodující proměnu paradigmat či rozhodující změnu perspektivy. Tuto změnu je třeba vidět především ve dvou oblastech, jež spolu navzájem přímo souvisí: Jednak nastává konečně rozchod se statickým chápáním liturgie a dochází k obratu k jejímu dynamickému pojetí. a jednak už liturgie není chápána jako slavení pro obec, ale jako slavnost víry obce.

Chápe-li se liturgie jako slavnost obce slavená za rozdělení rolí, mají při ní významné místo i liturgické služby laiků.