Klášter jako středisko vzdělanosti – studium generale

Klášter jako středisko vzdělanosti – studium generale

Pro svou kazatelskou a zpovědnickou činnost potřeboval řád členy s patřičným teologickým vzděláním. K tomuto účelu vznikala tzv. studia generale. Studium trvalo pět let a studenti – příslušníci řádu – získávali titul „lektor“ a oprávnění vyučovat na generálním studiu v rámci své provincie. Augustiniánský řád založil prvá studia v Itálii: v r. 1287 jsou doložena v Římě, v Bologni, v Padově a v Neapoli. Počátkem 14. století vzniklo ve Vídni a pravděpodobně v téže době i v Praze u sv. Tomáše, i když první písemný doklad je až z r. 1343.

Podle ustanovení generální řádové kapituly v Řezně r. 1290 měli u generálního studia v každé provincii působit dva lektoři. Jeden byl dosazován generálním převorem, měl vykládat Písmo sv., držet disputace, podle potřeby přednášet části filosofie a vůbec vést studium. Druhý lektor měl vykládat Sentence Petra Lombardského, učit logiku a některé další části filosofie. v Praze se v polovině 14. století setkáváme už s vyšším počtem lektorů. v čele studia stojí regens studiorum – tj. jakýsi ředitel, dále je uváděn lector principalis a lector secundarius, později dokonce dva lectores secundarii.

Ve 40. letech 14. století dosahovalo pražské studium vysoké úrovně. Jako regens studiorum zde v letech 1342-1350 působil proslulý Heinrich von Friemar ml. a na žádost Karla IV. mohl řád na nově založenou universitu vyslat jako profesora theologie lektora Mikuláše z Loun.

Asi v 80. letech se svatotomášské studium stalo součástí pražské university. Jeden z jeho lektorů byl plnoprávným členem profesorského sboru theologické fakulty, řádoví studenti ale byli povinni poslouchat přednášky u profesora, který nenáležel k žádnému církevnímu řádu. Mohli získat magisterský titul na svém řádovém studiu, museli ale skládat zkoušku v přítomnosti děkana filosofické fakulty. Theologické tituly udělovala jen universita.

Vzhledem ke studijním nákladům se přednášky konaly v klášteře, kde studenti bydleli s profesory; klášter ale musel panovníkovi slíbit, že bude vydržovat učitele a opatří posluchárny. Řádoví studenti se od světských lišili v některých věcech: Mohli skládat zkoušky na universitě, ale museli se vykázat svolením svého nadřízeného. Nepodléhali jurisdikci rektora a neskládali mu žádný slib, naopak žádný mnich nemohl zastávat rektorskou funkci.

Vzestup Prahy a založení university přitahovaly do svatotomášského studia zájemce nejen z Čech, ale i z Německa, z Itálie a z Anglie. Prameny zachovaly jména 43 lektorů z doby předhusitské, po husitských válkách studium generale zaniklo.