Kapitola V – Život v komunitě

Kapitola V – Život v komunitě

Modlitba

Augustiniánská komunita je v zásadě skupinou osob, které žijí svou víru, naději a lásku. Proto naše modlitba, jak osobní, tak společná není jen aktem zbožnosti, ale způsobem života. Rozhovor s Bohem je vrcholem dialogu s našimi bratry a sestrami. Jejich prostřednictvím a s nimi se dostáváme k setkání s Pánem. Potřebujeme proto jisté doby modlitby společné, včetně modlitby sdílené modlitby s členy našeho bratrstva. Kromě toho vědomi si faktu, že my jsme církev, budeme chtít spojit svou modlitbu s modlitbou liturgie.

My, kteří jsme křtem spojeni s Kristem „novým člověkem“ (Kol 3,10) máme svůj život učinit neustálým svědectvím našeho uvědomění si toho, že jsme děti Otce a bratři a sestry všech můžu a žen. Z toho důvodu všechno, co děláme, je obráceno na založení království Božího v životně důležitých časných událostech, o které se staráme.

Ti z nás, kdo si zvolili manželství, by měli pamatovat, že prožívání svátosti manželství obsahuje výzvu být svědky velikonoční přítomnosti Pána tím, že rozvíjejí stále většího ducha lásky a služby jako hmatatelný výraz naší služebné funkce.

Ve slavení Eucharistie, která je základem a vrcholem veškeré komunity a „duší apoštolátu,“ nacházíme inspiraci a energii, kterou potřebujeme, abychom ze svého života učinili stálou evangelizační činnost ve spojení s Bohem a se vším lidstvem.

Setkání

Nestačí tvořit bratrstvo nebo komunitu jen úmyslem. Musíme se scházet, abychom podporovali své bratrské vztahy a povzbuzovali jeden druhého v naplňování našich ideálů. Pokud je to možné, každá místní fraternita by se měla scházet aspoň jednou za měsíc, aby slavila Eucharistii a zúčastňovala se různých aktivit, které jsou vhodné, aby daly vetší vitalitu fraternitě a jejím členům. Stanovy, všeobecné a partikulární, budou určovat druhy setkání, která se mají konat na generální nebo krajové úrovni. Místní Stanovy mají specifikovat postupy pro místní setkání.

Sekulární stav bratrstva nezabraňuje tomu, aby někteří členové nežili v plném komunitním životě. Vskutku, naše augustiniánské charisma nás žádá, abychom byli uznávanými experty v komunitním životě a duchu a nabízeli světu příklad a vzor našeho způsobu života. To by bylo možno uskutečnit radikálnějším způsobem, kdyby skupina sekulárních augustiniánů se měla zavázat k životu v plné komunitě.